And who am I ? That's secret I never tell...

Každý jednou dojdeme na místo, ze kterého není návratu...

Vyvolená

Kapitola 15

NEVHODNÉ PRO ČTENÁŘE MLADŠÍ 15 LET
no newim, dala bych až od 18, ale dnešní mládež je tak zkažená...

Ten z minulosti
NEVHODNÉ PRO ČTENÁŘE MLADŠÍ 15 LET

Corina nejprve zamířila do kuchyně. Když tam Margaret nenašla, šla se podívat na malou zahradu za domem. Margaret seděla v malém altánku a četla dvěma asi sedmiletým dětem knížku. Zpozorněla, když zahlédla neznámou postavu.
"Ahoj, Margaret," pozdravila Corina dnes už patnáctiletou dívku.
"Kdo jste?" zeptala se jí Margaret.
"Vím, že ti to připadne hloupé, ale já jsem Corina Zapockijová."
"Ne, nemůžeš být ona. Ona se před...
"...sedmi lety ztratila," doplnila její větu Corina. "Správně."
"Jak můžu vědět, že ti můžu věřit?"
"I tvůj otec mi věří a mí přátelé taky. Víš, jak jsi mi tam chyběla?"
"Ty mi taky. Kde jsi vůbec byla?"
"Nemůžu o té zemi mluvit, stejně by mi nikdo nevěřil. Kdo jsou ti malí lidičkové tady?"
Margaret se napřímila. Pohladila dívenku po vlasech a rozpovídala se. "To jsou mí sourozenci, Bryan a Emily. Narodily se pár měsíců po tvém zmizení a celou tu dobu je s matkou a otcem vychovávám. Jak sis mohla všimnout, v domě není ani Gabriela, ani mí povedení bráškové. Gabi odjela jednou s tetou Fleur do Francie a už se nevrátila. Rozhodla se studovat vílí kouzla podrobněji a teta Fleur s tetou Gabrielou ji  v tom docela dost pomáhají. Sírie podnikl s Jamesem dobrodružnou výpravu do Ameriky, kde se samozřejmě zamilovali a zůstali tam. Jejich přítelkyně Selene a Julia jsou prima, chodím s nimi nakupovat. Občas za nimi jezdíme, ale zůstali pořád stejní. Remuse otec cvičí na bystrozora. Je v tom fakt dobrý. No a zbytek rodiny se někam rozprchl. Často se vídáme, ale ne už tak často. Nejčastěji s Flower, ve škole.
"To je škoda, docela ráda bych viděla Isabelu, Gabrielu, Lisu a Carolu. Mohli bychom zase něco podniknou?"
"Myslíš něco ve stylu tvých bezvadných večírků?" popíchla ji Margaret.
"No, něco na ten smysl. Ale... teď...si...dáme..."
"Všechutnou limču!" vyhrkl malý Bryan."
"Jsi šikula Bryane!" pochválila ho Corina, "Kdo bude první v kuchyni?" Malé děti na nic nečekaly a rozběhly se ke kuchyni. Corina běžela za nimi.

V kuchyni seděl nad čajem Jack Aery. Povídal si s Ginny a Molly. Corina v padla doprostřed jejich rozhovoru a malé děti za ní. Všimla si ho a on překvapeně hleděl na ni.
"Omlouvám se. Nevěděla jsem, že tu někdo je," omlouvala se Corina.
"Neomlouvej se, Jack už stejně odchází."  ozvala se Molly. Nevypadalo to tak.
"Jack? Jack Aery?" zeptala se nevěřícně Corina.
"My se známe?" zeptal se Coriny Jack.
Popošla k němu a vrhla se mu kolem krku. "Chyběl jsi mi," opakovala mu stále do kolečka, "moc, moc. Miluji tě, Jacku!"
Jack hleděl nevěřícně na tu dívku. Objímala ho a ještě mu říkala, jak ho miluje. Nevěděl, kdo to je. Potom si všiml rudého prstenu na jejím prstu.
"Kde jste vzala ten prsten?"
"Dostala jsem ho. Od tebe. Copak si to nepamatuješ?"
"Ne, takový jsem dával Corině Zapockijové. A Corina se ztratila. Navíc byla blond a taková menší."
"Myslíš.... taková?"přeměnila se.
"Ne... Nevěřím vám." odmítal Jack Aery.
Nevěděla, jak mu dokázat, že ona je ona. Něco ji napadlo. Naklonila se k němu."A co ta noc po kubánském večírku?" pošeptala mu to do ucha.
"No.."připustil nakonec," ...mohla byste být Corina. Pojďte blíž," vyzval ji. Corina přistoupila a on si ji k sobě lehce přivinul. Přivoněl si k ní. "Zase ten příjemný parfém," podivil se, "i po tolika letech. Miluju tě, Corino.....Chyběla jsi mi," dodal.
Políbila ho. "Co kdybychom skočili do nějaké teplé postýlky a dělali to, co máš tak rád?" navrhla mu neslušně.
"To není vůbec špatný nápad. Měli bychom se rozloučit s Potterem a Ginny."

Pottera našli v jeho pracovně. Seděl za stolem a dumal nad dopisem z ministerstva. Už celkem dlouho se podílel na jeho řízení, ale tenhle dopis byl znepokojující. Mladý, tedy mladý, asi čtyřicetiletý ministr se rozhodl ukončit své úřadování a prosí Pottera, aby ho na chvíli, dokud se nenajde nový ministr, zastoupil.
Jack a Corina zaklepali. Potter se lekl.
"Promiňte, profesore, nechtěli jsme vás leknout," omlouval se Jack.
"Ale to nic Aery, co potřebujete?"
"Chtěli jsem se rozloučit."
"My? Už jste poznal slečnu Zapockijovou?"
"Bohužel ano, změnila se...ale k dobrému."
"Já vím, ale teď to s ní bude těžké. Dobrou noc, Aery."
"Dobrou profesore," rozloučil se s ním Jack.
"Profesore, a co Ryan?"zeptala se Pottera Corina.
"Je doma. S Violet a nejspíš se chystají k nám na večeři. Nechcete tu zůstat?"
"Ne, děkujeme, ale máme jiný program. Příjemný večer." rozloučila se Corina a společně s Jackem se přemístili pryč.

Předsíň v Jackově bytě vypadala útulně. Na žlutých stěnách byly pověšeny všelijaké obrazy. Pomalu, ale jistě ho začala svádět. Nejprve si vyzula jednu tenisku a po ní hned druhou.
"Nezdá se ti, že to bereš nějak hopem?" zpatal se Coriny laškovně Jack.
Zakroutila hlavou. "Snad nebudeš jako naši rodičové? Bydlí tu ještě někdo?"
"Hmmm..."
"Kdy se vrátí?"
"Leo se vrátí až za týden."
"Tím Leem myslíš Leona Malfoye? Toho LEONA Malfoye?"
"Hm,...ale neměla bys o něm mluvit špatně. Změnil se stejně jako ty. Ale nechme zase toho nesmyslného rozhovoru. A teď pojď sem," Corina poslušně poslechla. Přiblížila se k Jackovi a ten ji políbil. Líbilo se jí to. Vrátila mu jeho polibek a šepltla mu do ucha. "Tak kde začneme?"
Jack k ní šel blíž, na sobě měl už jen boxerky a tričko.
Corina byla ve staré podobě o dost menší než Jack, takže pro ni nebylo lehké políbit ho bez toho, že by ji zvedl, nebo že by si stoupla na špičky. Chytila ho za ruku a natáhla se, aby ho jemně a rychle políbila na rty. Probírala se Jackovými pěknými, hustými vlasy a Jack ji líbal, jak se k ní skláněl. Líbal ji, zatímco couval ke dveřím ložnice. Zamkl je a vytáhl z kapsy hůlku, aby na místnost uvalil umlčující kouzlo jednoduchým mávnutím.
"Jacku," oddychovala Corina.
"Ach, Cor," mumlal. Jeho ruka si našla cestu na její záda. Rozvázal jí nahoře halenku a ta spadla na zem. Pod ní měla černé kombiné a šortky, zjistil to, až jí vysvlékl i kalhoty. Šortky byly velmi krátké a Jack věděl, že by se mu hrozně líbilo, kdyby se Corina předklonila. Zadívala se do jeho očí a pak mu přetáhla tričko přes hlavu. Potom ho znovu políbila, zatímco její ruce hladily jeho svalnatou hruď.
"Mohli by nás chytit," zamumlala Corina
Ne, Leon se vrátí až...," těžce oddechoval Jack.
Pokračovali v líbání a Corininy rty byly brzy červené a naběhlé touhou. Jack ji položil na postel. Pomalu rozepnul zip na jejích šortkách a stáhl je, aby odhalil černé krajkové prádlo. Corina si uvolnila vlasy z těsně utaženého culíku. Její světlé vlasy se rozlétly po polštářích. Jack jí rychle stáhl kombiné a zjistil, že má také černou podprsenku, kterou jí svlékl bez nejmenšího problému.
"Milu-"
"Pšššt," sykl na ni Jack konejšivě, jak jí hladil kulatá ňadra. "Jsi si jistá, že to chceš?"
"Ano," oddechovala Corina.

Kapitola 14

Kapitola 16!!!!

Žádné komentáře