And who am I ? That's secret I never tell...

Každý jednou dojdeme na místo, ze kterého není návratu...

Cheeky, Cheeky , BUM

ČTYŘI

REVITO!
Slunečné září se pomalu blížilo ke konci a nastával studený lezavý říjen. Stromy na školních pozemcích měnily barvu listů a shazovali je. Plískanice, mlhy a větrné počasí převažovalo nad slunečnými dny.
Studenti Golden Valley Academy začali na hodiny lektvarů ve sklepení zámku nosit teplé zimní pláště, čepice a rukavice. Šla jim pára od pusy, ale profesorovi lektvarů to bylo jedno.
"Cheekyová, co to proboha děláte?" vykřikl profesor Larch.
"Co se děje?" ozvaly se sborově Elisha s Amelií.
"Ne VY, Cheekyová, ta druhá," zuřil profesor. Nenáviděl, když se ozývaly obě dvě. Dobře věděli, ke které vždy mluví.
"Která?" zeptala se opět děvčata.
"Elisha."
"Co se děje, profesore?" zeptala se ho s andělským úsměvem na tváři Elisha. Bavilo ji, když mohla Larche vytočit svými hloupými řečmi.
"Zavřete laskavě pusu a pozorně mi přečtěte návod na přípravu Uklidňujícího lektvaru."
Elisha se podívala na tabuli, kde visel napsaný recept. Nadechla se a začala předčítat.
"Šťávu z škrtidubu povaříme tři minuty a následně přidáme prášek z rozdrceného dřevočerva..."
"Víte, jak vypadá prášek z dřevočerva?"
Zvedla malou lahvičku postavenou vedle jejího kotlíku. Uvnitř byl světle žlutý prášek.
"To jste tak hloupá, Cheekyová? Prášek z dřevočerva je tmavě červený," pokynul jí, aby přišla blíž. "Zajímavé. Kde jste to vzala?"
Ukázala na otevřenou skříň v zadní části učebny. "Tam," řekla mu.
"Cheekyová, kdybyste tohle přidala do vašeho lektvaru.... Nedokážu si představit, co by se stalo. Ale když už jsme u toho, můžu vám říct něco o tomhle prášku. Víte, co to je, Cheekyová?"
Zavrtěla hlavou. Neměla ponětí.
"To je prášek ze srsti jednorožce. Přesněji řečeno z jeho mláďat, která jsou až do třetího roku života třpytivě zlaté. Máme to štěstí, že na naší škole pár jedinců jednorožců máme. Ten prášek znásobuje sílu vašeho lektvaru. Hodně mockrát. Přidala jset ho už do škrtidubové šťávy?"
Kývla hlavou, ale mlčela.
"Tak to dodělejte a nazapomeňte na prášek z dřevočerva. Na konci hodiny si předvedeme názornou ukázku."
Sklopila oči ke svému kotlíku a pokračovala v přípravě lektvaru.
Od práce ji osvobodilo až zvonění. Naběračkou nabrala vzorek svého lektvaru do zkumavky a odnesla ji profesoru Larchovi k oznámkování.
"Počkejte chvíli," vyzval celou třídu profesor lektvarů.
Vytáhl hůlku a zvětšil jednoho z pavouků, které měl pro každý případ nachystané na stole. Očaroval ho zvětšovacím kouzlem, takže pavouk po zvětšení vypadal jako camrál. Kápl na něj trochu Elishinýho Uklidňujícího lektvaru. Pavouk se před zákrokem zmítal, protože vycítil možnost útěku, ale teď klidně stál na desce stolu. Nehýbal se. Učitel do něj šťouchl hůlkou a pavouk se překulil na bok a zůstal ležet.
Profesor se usmál. "Cheekyová, máte mimořádné štěstí. Pět bodů pro Elementár. A vy, přístě si dejte větší pozor, Cheekyová. A teď zmizte, a rychle."

Provedla jeho rozkaz a hned s Amélií ze třídy vypadly. Na chodbě ji napadlo, že měla něco zařizovat pro Sidowského. Sešla dolů po točitých schodech do druhého sklepení, kde měla matka byt. Zaklepala. Otevřel ji však Ulli.
"Ahoj, beruško, co potřebuješ?" zeptal se jí.
"Ahoj, bráško, namáš náhodou jeden z tvých vylomených zubů?"
"Jo, někde tady. Pojďte s Am dál. A zavřete," dodal. Slyšely, jak otevírá různé skříňky. Neviděli ho však. "Už to mám, ale má malou magickou schopnost. To jsou zuby, které jsem si vylámal v sedmi o skluzavku před naším domem, pamatuješ?"
Elisha se zasmála. Jak by si to nemohla pamatovat. Ulli tenkrát machroval, že je lepší ve sjíždění než trojčata. Chtěl vyzkoušet jízdu ve stoje a právě při téhla krkolomné vylomenině si zlomil své první upírské zuby.
"Myslím, že jsou to 5. Na co to vůbec potřebuješ?"
Jen se potutelně usmála a rozloučila se s ním.
"Tak čau," řekl a ponořil se zpět do učení.

"Sidowsky, Sidowsky, mám to, co potřebuješ," volala Elisha přes celou jídelnu.
"Zmlkni, Cheekyová," napomenul ji. "Nikdo o tom nesmí vědět."
"A co Olivia?" zeptala se ho na svou novou sestru.
"Kdožeto?"
"Moje sestra Olivia. Měl ses o ni postarat nebo to ti taky uniklo?"
"Aha, ty mylíš tu princeznu? Tak o tu je postráno. Všechno sem ji ukázal, ale ona se jaksi osamostatnila."
Podala mu hnědý papírový sášek se zubem. Neřekla mu, že je to ta nejslabší varianta. Nemusel to vědět. Stačilo, když ji zabavil Olivii.
"Dík, Cheekyová."
"Neděkuj mě, ale Ullimu."
"Komu?"
Mávla rukou. Bylo marné vysvětlovat, jak je to s její rodinou.

Po obědě následovala výuka bílé magie. Hodiny s Ebony Verveovou a Samuelem Starem byly plné magie a veselosti. Předváděli jim kouzla, kterými by se obránili před stejnými kouzly z černé magie a která kouzla byla ještě silnější. Hodiny bílé magie byly společné pro všechny sekce kromě Černokněžníka. Ve velké učebně jich sedělo přibližně devadesát.
"Dnes vám ukážu kouzlo, které zvládne kouzelník s magickou úrovní 15 a vyšší," řekla slečna Verveová. "Kdo tu má SMM vyšší než patnáct včetně?"
Přihlásilo se několik studentů včetně Elishi. Dívali se po sobě, jako by tím byli zvláštní.
"Netušila jsem, že tu máme tolik osobností," rozhlédla se po místnosti. "Slečno Cheekyová, kolik máte SMM?" zeptala se Elishi, když ji uviděla.
"15," odpověděla Elisha.
Bylo vidět, že se profesorka zamyslela.
"No nic. Ukážu vám to se Samuelem sama," řekla studentům. Vytáhla si hůlku. Samuel Star stál před matracemi, které tlumily pády. "Adava kedavra!" vykřikla Ebony. Zelený parpsek z její hůlky rychle letěl k Samuelovi. Když se ho dotkl, ležel Samuel na zemi. Mrtvý.
"Teď na to máte pouze půl hodiny. Oživovací kouzlo. Jediné, co vrátí kouzelníka po zasažení kletbou Adava kedavra zpátky k životu. Ale pozor, ne nadarmo jsem říkala, že to svedou jen kouzelnící s SMM vyšší než 15. Pozorně sledujte!" přikázala jim.
Položila zkrouceného Samuela narovno na matraci. Vyzula mu boty a sundala mu jeho oblíbené stříbrné šperky. Svou hůlkou ve vzduchu začala opisovat složitou runu života. Soustředila se. "Revito," zašeptala a vstala.
Samuel otevřel oči. Chvíli ležel, ale za chvilku se snažil vstát. Studenti si všimli, že má na krku vytetovanou runu života.
"To, co jste teď viděli, byl rituál oživení. Pravidla znějí takhle. Pravidlo první a nejdůležitější: Oběti sundejte cokoliv koženého a kovového. Zadruhé: Naučte se pečlivě kreslit runu života. Zatřetí: Mějte SMM vyšší než patnáct."
Elisha se přihlásila. "Slečno profesorko, proč má pan Star na krku to tetování?"
"Dobrá otázka, Elisho. Tetování je důsledek kouzla. Kdokoliv, kdo byl už někdy oživen, má takové tatetování." Začala si odmotávat ze svého krku nespočet šátků. Jak jednotlivé vrstvy slábly, objevovala se na jejím krku černá runa života. Studenti zatajili dech. "Ano, i já jsem už byla oživena." Otočila se na Samuela a usmála se na něj.
"Tak a teď budeme cvičit nadlehčovací kouzlo a Frederikovu kletbu," řekl Samuel Star. Mávnutím hůlky otevřel velkou skříň vedle něj a z ní vypadlo mnoho barevných polštářů.

Večer po večeři seděli ve společenské místnosti a sledovali TVNKS (televizní vysílání nezáviských kouzelnických stanic). Právě vysílali reality show WMS, která probíhala po celém světě ve všehc magických školách. Moderovala to mladá elfka, která se představila jako Tarquina.
"Dnes zavítáme do anglické školy pro mladé kouzelníky. Do Bradavic. Jistě ji znáte z prvního obnoveného turnaje Tří kouzelníků a jako vísto, kde byz zabit starý dobrák Voldy. Bradavice jsou škola, kde se až dodnes udrželo staré umění a škola je přístupná jen kouzelníkům. Takže ti, co nejsou kouzelníci mají smůlu," zasmála se, jako by se jejímu vtipu měl každý smát.
"SbS," oznámila Elisha Jane.
"Ne, ještě tě trumfnu. Sleduj VpZSbS."
Hahaha, moc vtipné. Už mě to nebaví. Co kdybysme svolali starou partu?"
"Jako bys mi četla myšlenky. Počkej, jen najdu láhev."
Odešla a Elisha mezitím sledovala WMS. Dozvěděla se, že další díl bude z americké akademie Golden Valley Academi, aleas GVA alias Elishinou školou.
"Mám to," řekla Jane. Hluboce dýchala, protože zřejmě běžela. V ruce držela starou zelenou láhev od vína a pod paží měla složku s papíry a pero. "Co jim napíšem?"
"Že by nebyla na škodu se sejít a pokecat. Napiš tam hned zítra. Ne nejlíp ještě dnes v noci. Ve Vítězném sálu. Tam nikdo nechodí."
Jane psala jak mourovatá to, co ji Elisha diktovala. Nakonec strčila převázané psaní do lahve, čtyřikrát na ni poklepala a psaníčko za chvilku zmizelo.
"Tak a jdeme se připravit, ne?" zeptala s Jane Elishi.
"Že váháš," zasmála se Elisha a zamířila si to do dívčích ložnic.

TŘI

PĚT

Žádné komentáře